Grafika okouzlila Vlastimila Sobotu na střední škole. Jeho pomalá cesta od sběratelství exlibris k vlastní tvorbě užité i volné vedla přes práci technického redaktora v Zemědělských novinách a v Mladé frontě. Vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou u Bohuslava Blažeje (1969–1973), později absolvoval i večerní studium na Vyšší odborné škole na tzv. Hollarce u profesora Jiřího Veškrny (1987–89), kde mu šlo hlavně o odbornou výuku a praktické seznámení s grafickými technikami, především s litografií. Roku 1993 odešel z redakce, aby se mohl věnovat užité grafické tvorbě pro různé časopisy i soukromé firmy a zákazníky. Jeho zájem se soustředil vedle humoristické tvorby a karikatury, na časopiseckou ilustraci, a především na exlibris. Zpočátku jej zaujala spíš humoristická ilustrace, která má nejblíže jeho osobnostnímu založení. Humor znamená toleranci, nadhled, velkorysost. To všechno v Sobotových kresbách je, současně i s laskavě ironickým viděním lidských nedokonalostí, jímž výtvarně komentuje běžné životní situace. Zaměřuje se na knižní grafiku, grafický design a ilustrace. Ve volné a drobné grafice užívá figurálních a krajinných motivů, v malířském díle se objevuje i zátiší.
Oblíbenou technikou Vlastimila Soboty je barevná litografie. Rád podstupuje dobrodružství tisku z litografického kamene, na němž si pohrává s kresbou i barevným vyladěním. Na malé ploše je schopen brilantní kresbou vyprávět příběh zašifrovaný hravou symbolikou. Nebývá obvyklé, že ve své tvorbě dává autor přednost malému formátu. Podle jeho názoru takový výraz nejlépe postihne téma, děj i atmosféru obrazu. Bytostně odmítá vtipy zvětšené do samoúčelné velkoformátové grafiky.
Vlastimil Sobota nezapře brilantního kreslíře, který vládne specifickým viděním světa, ironickým až na hranici přívětivého sarkasmu, a schopností to sdělit. Scény- obrazy na jeho grafikách jsou naplněny dějem, který baví i sděluje.
Svět Sobotových grafik je jeho specifickým viděním situací a příběhů: maluje svět, v němž žije. Jeho výtvarné příběhy vzbuzují úsměv, často však příliš veselé nejsou. Naopak, právě ten zdánlivě humorný obraz lidské komedie zapůsobí pronikavěji. Jeho výtvarný projev na exlibris i novoročenkách je nezaměnitelný, nápaditý, výrazný, hravě barevný a pozitivní. Sběratelé drobné grafiky oceňují i brilantní zakomponování písma do exlibris či péefek tímto grafikem s patrně největším knírem. Své první exlibris Vlastimil Sobota vytvořil v roce 1985. Od té doby jich do roku 2020 zhotovil metodou suché jehly, linorytu, ale především litografií celkem 127, a to jak pro české, tak i pro zahraniční sběratele. V oblasti drobné grafiky a exlibris získal několik cen. Zastoupen je ve sbírkách ve Frederikshavn Kunstmuseum & Exlibrissamling (Dánsko), v Muzeu karetních her v Issly-les -Mouleneaux (Francie), Muzeu v Malborku (Polsko), Exlibris Wereld (Nizozemsko), Trakaiskeho historického muzea (Litva), v Muzeu exlibris v Sint-Niklaas (Belgie), v Památníku národního písemnictví v Praze, Kulturního domu v Guadelupe (Mexiko), v Galerii města Bratislavy a jinde.
Spolek sběratelů a přátel exlibris