knižní grafik, ilustrátor, kaligraf a pedagog se narodil 25. května 1922 v Poličce. Dětství prožil v Korouhvi u Poličky v kulturním prostředí rodiny učitele. Otec Vladimír se celý život ze záliby zabýval výtvarným uměním, sbíral vzácné knihy, grafiky a bibliofilie a měl mnoho přátel mezi umělci. Matka měla středoškolské vzdělání a především se věnovala rodině a spolu s otcem podporovala projevující se synovy výtvarné vlohy. Po studiu na reálném gymnáziu v Poličce (spolužákem a životním přítelem byl básník Jan Vladislav) si doplnil vzdělání na Grafické škole v Praze (prof. Z. Balaš), kterou ukončil roku 1943. Potom jeden rok studoval na grafické speciálce Uměleckoprůmyslové školy u A. Strnadela, další rok přerušilo pracovní nasazení a teprve po válce roku 1950 absolvoval na VŠUP opět v atelieru prof. Strnadela. V mládí a během studia měli na J.Š. vliv jak spolužáci S. Kolíbal a A. Šimotová tak významné osobnosti se kterými se setkával mimo školu a z nichž mnozí byli přáteli jeho otce typografové a písmaři O. Menhart, R. Hála, M. Kaláb nebo knihař, restaurátor a kaligraf O. Vyskočil. K řemeslné zručnosti a dokonalosti J.Š. byly důležité jeho prázdninové pobyty v tiskárně Vlastimila Vokolka v Pardubicích. Od roku 1955, kdy se oženil, žije s rodinou v Brně. Jeho osudem se stala kniha. Znalost literatury, písma, knižní grafiky a vlastní invence vytvořily z Jiřího Šindlera skutečnou osobnost výtvarné kultury. V ilustrační tvorbě na sebe upozornil již závěrečnou prací na VŠUP dřevoryty k povídkám N.V. Gogola a další díla ruské literatura (Puškin. Leskov, Gončarov, Tolstoj, Babel) jej provázela až do šedesátých let. Dřevoryty v kombinaci černé a stříbrné barvy s motivy hebrejského písma ocenila i porota 2. Bienále užité grafiky v Brně (1966). Ilustroval příběhy fantastické i psychologické a pohádky pro děti (B. Němcová, moravské pohádky, J. Novák: O ztracené princezně a další). Celkem ilustroval na sedmdesát knih a řadu dalších výtvarně upravil. Další oblastí výtvarného zájmu J. Š. je kaligrafie. Rozsáhle se jí věnuje od počátku sedmdesátých let a nejvýznamnějším dílem této tvorby jsou Zdi, kaligrafický záznam básní V. Holana, kde na 25 dřevorytech parafrázuje básníkův podpis. Dílo zůstalo zatím knižně nevydáno a je součástí sbírek PNP. V devadesátých letech kaligrafoval ještě texty F. Kafky, J. Demla a I. Blatného. Posledním realizovaným titulem jsou Sny záznamy vlastních snů s ilustracemi A. Šimotové. Zájem o písmo přivedl Šindlera i k písmu „cizímu“, tvorbě novotvarů a přepisům hebrejštiny a staroslověnštiny. Tiskové hlaholské písmo vytvořil na základě rukopisu Kyjevských listů z 10. století. Několikaletou práci ukončil roku 1992 edicí misálů a hlaholská písma zpracoval i do rozměrných kreseb a dřevořezů. Je nutno připomenout také významnou spolupráci J.Š. s uměleckými knihaři, zejména se zesnulým brněnským Jindřichem Svobodou. V průběhu let se věnoval také tvorbě drobné a příležitostné grafiky, od 60. kreslil a řezal pro sebe a pro své přátele novoročenky (je jich kolem sedmdesáti) a tvořil i knižní značky. První je ještě z doby studií z roku 1941, je to dřevoryt a této technice zůstal i pro další exlibris věrný. Doloženo je 25 značek, některé jsou tištěny ve více barevných variantách, byly určeny okruhu umělcových přátel a známých a nejsou dosud souhrnně popsány. Šindlerova tvorba exlibris nebyla soustavná a jeho práce jsou známy jen úzkému okruhu sběratelů. V kontextu české tvorby však mají zvláštní místo důrazem na kvalitu a postavení písma, které hraje v celkovém řešení vždy rozhodující úlohu. Kromě prací na papíře provedl řadu realizací v architektuře, zejména sakrální (např. v letech 1955-56 ve spolupráci s Mojmírem Vokolkem mozaiky pro kapucínský kostel sv. Kříže v Brně, nástěnné malby ve farním kostele v Brně Starém Lískovci, fresky, mříže, restaurování lidových maleb na zvonici v Korouhvi) a podílel se na stavbách objektů labilů. Od r. 1969 působil Šindler čtrnáct let jako pedagog na SUPŠ v Brně, kde vyučoval písmo a propagační grafiku, od roku 1992 přednáší na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně. Jiří Šindler se podílel na založení skupiny Profil ́58 (I. Zhoř, J. Hadlač, D. Chatrný a další), je členem Sdružení Q Brno, Unie výtvarných umělců, Divadelní obce a je čestným členem Sdružení Bienále Brno.
Tvorba Jiřího Šindlera představuje dnes vzácný a vzájemně propojený soubor prací v malbě, volné grafice, ilustraci, výtvarné úpravě knih i drobné užité grafice v němž zvláštní místo zaujímá kaligrafie a stavba písma vycházející z pečlivého studia historických pramenů. Rytmizace čar a dalších výtvarných prvků charakteristická pro písmo se často objevuje i v Šindlerových ilustracích a grafické tvorbě. Základním krédem autora je nesmlouvavá umělecká preciznost a dokonale zvládnutá technika.