Tichý Karel
*20.12.1944


narodil se 20. 12. 1944 v Brně. S rodiči se záhy stěhuje do Ostravy, kde jeho otec začal pracovat jako horník. Po vyučení provozním chemikem se začal zajímat o výtvarné umění, nejdříve jako samouk, pak jako student večerní Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, obor propagační grafika (profesoři Jindřich Otipka, František Forman a Bedřich Knopp). V rámci studia se seznamuje s grafickým uměním a nalézá v něm svůj výtvarný styl. S úspěchem odmaturoval a narazil na realitu tehdejšího režimu a jeho politiky. Podle představ KSČ pod vedením Gustáva Husáka měli malovat obrazy jen akademičtí malíři registrovaní ve Svazu výtvarných umělců. Prodej byl prováděn přes prodejny Dílo, kde byly obrazy ohodnoceny a umělci si mohli také zakoupit potřebné výtvarné potřeby. Zbytek národa měl podle stranické elity usilovně pracovat v továrnách.
Po absolutoriu ztrácí možnost tisknout své práce ve škole, a tak si nechal vyrobit grafický lis vlastní konstrukce. Prodejny Díla zprostředkovávaly prodej děl umělců, jen tehdy, pokud je komise Díla schválila. Karlovi Tichému jeho tvorbu komise odmítala, i když třeba člen komise, malíř a grafik Ilja Hartinger (*1935) byl opačného názoru, byl to však hlas osamocený. Tichému jako grafikovi se podařilo prosadit až v roce 1988.
Tichý nebyl netečný k okolnímu světu techniky, pochopil, že počítače se začínají ve výraznější míře prosazovat v běžném lidském pracovním i osobním životě. Výhodná investice do kuponová privatizace (1995) mu přinesla nový počítač, seznamuje se s počítačovým programem Corel Draw verze 5 a nachází v počítačové technice svůj výtvarný projev. V roce 1998 se Tichému ozval sběratel exlibris MUDr. Rudolf Príbyš a požádal o exlibris s motivem sovy. A tak postupně Tichý začal svoje díla posílat do Hradce Králové na výstavu Žeň exlibris, kde se s jeho tvorbou mohla seznámit také širší sběratelské veřejnost.
Druhým „objevitelem“ grafiky Karla Tichého se stal Zdeněk Řehák, který se v Knižní značce 2003:4/80 ... vyjádřil o svém listu Archa Noemova velmi pochvalně v tom smyslu že pokud zmíněné EXL nedržíte přímo v ruce, těžko poznáte, že nebylo vytvořeno mistrovskými tahy štětcem, ale mistrovskými tahy myší. Je to (podle mne) jeden z mála výtvarníků, který opravdu umí pomocí PC přenést na papír své představy tak, že zaujmou i nás, kteří na grafice oceňujeme to sepětí umění a řemesla. Temná voda padá z nebes, blesky bijí do vodní hladiny a někde uvnitř Archy skupinka živých lidí s úzkostí a snad i s nadějí sleduje, jak se jednotlivá prkny Archy chvějí námahou zadržet to množství vod.
Zdeněk Řehák ve svém dalším článku – KZ 1998:4/3 Exlibris v době počítačů – vyslovil prognózu, že až se do volné tvorby zapojí i komerční tvůrci a vyroste nová generace umělců ovlivněných počítači již od mládí, bude uznávaná.
Náhled na elektronickou tvorbu exlibris si udělá jistě každý sám. Po formální stránce, je exlibris vytvořené technikou CGD (computer generated design originální počítačová reprodukce) skutečně knižní značkou. Umožňuje navrátit písmo na list, dodržet malé formáty a v neposlední řadě umožnit široké veřejnosti vstup do světa sběratelů. Karel Tichý udržuje četné styky s polskými autory CGD.


Vladimír Pospíšil
Posoudil Jan Melena

Výběr z literatury:
  • Encyklopedie českých a slovenských výtvarných umělců Štech-Tich
  • Vencl: Český exlibris 2000
  • Trienale Chrudim 2005
  • Žeň exlibris 1997-2001, 2005 -2017
  • Současní tvůrci exlibris z okruhu SSPE 2008


  • CGD, 70x116, 2012

    SGD, 77x117, 2015

    CAD, 90x68, 1998

    CGD, 70x91, 2018

    CAD, 115-78, 2007

    CGD, 72x108, 2015

    CRD, 75x111, 2013