grafik, malíř, sochař (*28. 1. 1946 v Postřelmově).
Již na základní škole v Postřelmově si olomoucký výtvarný pedagog Ladislav Rusek všimnul jeho výtvarných projevů a doporučil mu studium na umělecké škole. Na Umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti úspěšně složil talentové zkoušky, ale protože jeho posudek z Národního výboru neodpovídal požadavkům tehdejší doby, nebyl přijat. Po maturitě na zábřežském gymnáziu nastupuje jako zaměstnanec ČSD. Volný čas využívá ke kresbě, přitom sám se výtvarně vzdělává jako autodidakt. Konečně po dlouhých letech v roce 1983 se dostává k vytouženému povolání a nastupuje jako reklamní výtvarník do firmy Pramet v Šumperku. V kolektivu zkušených kolegů profesně vyzrává a zde také začínají jeho první pokusy s grafikou. Je to ten pomyslný krůček na cestě od kresby, kde ho kromě linorytu a litografie nejvíce zaujala technika hlubotisku. Tato technika obsahuje spoustu technologických možností a jejich kombinací. Aby dosáhnul žádaného výsledku a uspokojení z díla, zhotovuje si k tomu speciální nástroje a pomůcky. První samostatná výstava v roce 1986 je jakousi satisfakcí, že zvolená cesta je ta správná. V roce 2002 pak přechází na svobodné povolání. Členství v Unii výtvarných umělců České republiky mu již umožňuje profesionálně prezentovat své práce (2004). V roce 2005 získává své první mezinárodní ocenění na výstavě exlibris v litevském Kaunasu. Dnes najdeme jeho díla v galeriích státních institucí nebo v soukromých sbírkách po celém světě.
„Jaroslav Minář svou uměleckou tvorbou zasahuje do oborů ma lby, volné a užité grafiky a sochařství. Nejvíce věnuje svůj talent užité grafice, kde se specificky zaměřuje na téma ex libris. Hlavním myšlenkovým prostředkem k vyjádření uměleckého konceptu díla je síla symbolu postaveného na poetice. Tím se dostává jeho dílo na plochu, jejíž hranice jsou vytvářeny mezi expresionismem a surrealismem. Jeho expresívní projev, používající výrazné symbolické znaky, zdůrazňuje až psychologické momenty námětu. Jeho umělecké dílo vychází přímo z duše a velmi citlivě předkládá dílo protkané nadsázkou, která právě pomáhá ke stupňování výrazu. Symbolická stránka jeho grafického díla se neopírá pouze o definici stylu. Umělecké dílo v jeho podání má daleko širší výraz, a to dotáhnout dílo do jednoznačného projevu vlastního poetického sdělení. V díle Jaroslava Mináře má symbolika veliký význam k pochopení poetické stránky námětu. Nejprve nutí diváka vnímat své dílo i drobnou grafiku v její obsahové celistvosti. Zde se právě projevuje účinek rozmanitostí ovlivňujících fantazii pomocí jednotlivých detailů a částí. Teprve až následně si divák tvoří vlastní odpovědi a dotváří svou vlastní polohu poetiky, lyriky, logických vazeb, které srovnává s osobní zkušeností. Není to lehké, takto, doslova, analyzovat představené dílo, ale výsledek nás velmi mile překvapí. Z díla Jaroslava Mináře jednoznačně vyplývá, že rozličné jednotlivosti tvořící kompozici přednáší smyslovou tvářností a dosahuje tak velmi významného myšlenkového koloritu a prožitku“. Takto doslova jeho tvorbu analyzoval na jeho samostatné výstavě v šumperské galerii její kurátor PhDr. Mgr. Zdeněk Přikryl.
K sochařině ve dřevě se Jaroslav Minář dostal náhodou. V roce 2005 byl přizván na sochařské sympozium v Šumperku a obstál i bez zkušeností a s vypůjčenými nástroji! Nová výtvarná technika ho uchvátila natolik, že se jí začal věnovat soustavně, takže jeho plastiky jsou již na mnoha místech regionu. Již v letech 2003 2005 spolupracoval s kovolijeckou dílnou zvonařky Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova. Zde se odlévaly jeho práce, m.j. i rektorský řetěz pro vysokou školu Bankovního institutu v Praze.
Ovšem těžištěm jeho uměleckého snažení je drobná užitá grafika, především v tématu exlibris, kde uplatňuje reliéfní techniku slepotisku, což jistě není bez zajímavosti. Jeho první exlibris je datováno k r. 1988 a od té doby každoročně přibývají další listy věnované přátelům, veřejnosti, institucím a především sběratelům tuzemským i zahraničním. K vyjádření svého osobitého náhledu volí hlubokotiskové techniky v různých kombinacích. Kromě převládajícího ženského motivu je také jeho láskou hudba a jesenická příroda.
Minářův přítel a grafik Günter Hujber k umělcovu dílu dodává: „....Z jeho tajemného světa se na nás z přítmí dívají zasněné tváře záhadných žen, fragmenty hudebních nástrojů, symboly ubíhajícího času a romantické krajiny....“
Do konce roku 2017 vytvořil Jaroslav Minář již úctyhodných 142 listů.